Materiály kabelek a jak poznat kvalitní kus
Materiály kabelek se dají rozdělit do čtyř skupin: hladká useň, broušená useň, koženky a textil. Každá stárne jinak, a právě to je pro výběr podstatnější než vzhled v den koupě. Lícová kůže se nošením spíš zlepšuje, koženka má životnost danou chemií svého povrchu, semiš a nubuk potřebují kartáč a suché počasí a textil snese nejvíc vody. Kvalitní kus se pak pozná hlavně na hranách, švech a kování, méně už na štítku.
Hladká useň: lícová, s korigovaným lícem a štípenka
Useň se po vyčinění štípe na vrstvy. Svrchní vrstva nese líc, tedy původní povrch kůže s póry, vráskami a drobnými jizvami. Lícová useň, anglicky full grain, má tento povrch zachovaný a jen probarvený nebo lehce upravený. Vlákna jsou v ní nejhustší, proto dobře odolává oděru a časem získává patinu.
U usně s korigovaným lícem (corrected grain; pod označením top grain se prodávají různé stupně téže úpravy) se povrch lehce zbrousí, překryje pigmentovou vrstvou a vyrazí se do něj nový, pravidelný dezén. Výsledek je jednotnější a méně citlivý na skvrny, patinu ale nezíská. Štípenka je spodní vrstva bez líce. Buď se z ní dělá velur, nebo dostane nános či fólii, která hladkou kůži napodobuje a v ohybech časem praská.
Záleží i na činění. Třísločiněná useň, zpracovaná rostlinnými tříslivy, je tužší, drží tvar, na světle tmavne a kapka vody na ní může zanechat stopu. Chromočiněná je měkčí, poddajnější a k vodě snášenlivější, proto se z ní šije většina měkkých kabelek. Za sebe bych u strukturované kabelky s pevným dnem hledala tříslo a u měkkého vaku chrom, protože každé činění umí dobře něco jiného. Znaky líce, řezu a rubu rozebírám zvlášť v článku o tom, podle čeho se pozná pravá kůže.
Koženky a materiály prodávané jako vegan
Většina koženek je polyuretanová (PU) nebo polyvinylchloridová (PVC) vrstva nanesená na tkaninu, pleteninu či netkanou textilii. PU je měkčí a na omak kůži bližší, PVC tužší a těžší. Materiály z jablečných výlisků, kaktusu nebo ananasových listů obsahují rostlinnou složku, pohromadě je ale zpravidla drží zase polyuretan.
Společnou slabinou je stárnutí povrchu. Polyuretan se vlivem vzdušné vlhkosti postupně rozkládá a vrstva se začne loupat, nejdřív v ohybech popruhu a v rozích. Podle mě je koženka rozumná volba na sezonní tvar nebo výraznou barvu, ne na kabelku, kterou chcete nosit denně mnoho let. Jak se dá výdrž odhadnout ještě v obchodě, popisuji v textu o slabinách vegan kůže při každodenním nošení.
Broušené usně a textilní tkaniny
Semiš, přesněji velur, má broušený rub, nubuk jemně zbroušený líc. Oba povrchy jsou otevřené, takže do nich vsakuje voda i mastnota z dlaní a místo krému potřebují kartáč, čisticí gumu a impregnaci. Kdo po nich sahá poprvé, měl by předem vědět, proč semiš a nubuk vyžadují víc péče než hladká kůže.
Textil je opačný případ. Bavlněné plátno neboli canvas, nylon a polyester se liší hustotou vazby a tloušťkou příze, která se u syntetických vláken udává v denierech. Vodu ovšem nezadrží samotná tkanina, ale až zátěr na rubu nebo voskování. Které kombinace obstojí venku, shrnuje článek o textilních kabelkách do deště, na festival i k vodě.
Jak se materiály liší po delším nošení
| Materiál | Jak stárne | Vztah k vodě | Běžná údržba |
|---|---|---|---|
| Lícová useň | tmavne, získává patinu | přeháňku snese, promočení nechá mapy | balzám několikrát do roka |
| Useň s korigovaným lícem | mění se málo, pigment se odírá na hranách | odolnější než lícová | otření, občas balzám |
| Štípenka s nánosem | nános praská v ohybech | povrch vodu odpuzuje | vlhký hadřík |
| PU a PVC koženka | loupe se nebo tvrdne | vodu odpuzuje | vlhký hadřík, suché skladování |
| Semiš a nubuk | vlas se uléhá a leskne | vsakuje, zůstávají skvrny | kartáč, guma, impregnace |
| Plátno, nylon, polyester | bledne, odírá se ve švech | podle zátěru nebo vosku | otírání či praní podle štítku |
Tabulka je záměrně hrubá. Hustý nylon se zátěrem a řídké bavlněné plátno dělí větší rozdíl než dvě sousední řádky, a totéž platí pro mikrovlákennou koženku vedle tenkého filmu na úpletu.
Hrany, švy a kování řeknou víc než štítek
Hrany usně bývají buď zabroušené a zatřené barvou, nebo založené dovnitř a prošité. Zatřená hrana má být hladká, bez bublin a prasklin; popraskaný nátěr u nové kabelky znamená, že se bude brzy olupovat. Steh má běžet rovně, se stejnou roztečí a bez vynechaných vpichů. V místě, kde je ukotvený popruh, čekejte zdvojené prošití, nýt nebo podloženou výztuhu, protože tam se soustředí celá váha obsahu.
U kování bych se dívala hlavně na karabiny a kroužky. Litý, uzavřený kroužek drží tvar, kdežto ohnutý drát s mezerou se pod plnou kabelkou časem rozevře. Zip má jít rozjet jednou rukou a nesmí drhnout v oblouku. Podšívku považuji za nejčastěji přehlížený díl: tenká hladká látka se o klíče prodře dřív, než se cokoli stane vnějšímu materiálu, a hustá tkanina tu udělá víc služby než ozdobný potisk.
Co si ověřit s kabelkou v ruce
Vezměte prázdnou kabelku za držadla a podívejte se, kam se přenáší tah: materiál kolem ukotvení se nemá vlnit ani natahovat. Pak ohněte spodní roh, chvíli ho podržte a pusťte. Useň i dobrá koženka se vrátí bez stopy, kdežto bílá linka nebo ostrý lom ukazují místo, kde povrch povolí jako první. Sama bych končila pohledem dovnitř na nezačištěný okraj u kapsy, protože řez materiálem prozradí jeho stavbu spolehlivěji než jakýkoli popis.
Zdroje
- ČSN EN 15987 Usně – Terminologie – Hlavní definice pro obchod s usněmi, Česká agentura pro standardizaci
- Leather Naturally – vzdělávací materiály o druzích usní a jejich úpravách
- COTANCE – Konfederace národních asociací koželuhů Evropského společenství, informace o výrobě usní
- Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická – studijní materiály k technologii kůže, plastů a pryže
- YKK – technické podklady k typům a konstrukci zdrhovadel
Publikováno: 26. 08. 2026
Kategorie: Kabelky