Plíseň na kabelce po zimě ve skříni i sklepě

Plíseň na kabelce se pozná podle šedobílého, nazelenalého nebo černého tečkovaného povlaku a zatuchlého pachu. Lehký povrchový nálet se dá odstranit doma: vykartáčovat venku, otřít zředěným octem nebo izopropylalkoholem, nechat vyschnout ve stínu a kůži ošetřit balzámem. Pokud povlak prorostl do podšívky nebo zanechal v kůži tmavé skvrny, patří kabelka do specializované čistírny.

Proč se povlak objeví právě po zimě

Výtrusy plísní jsou běžnou součástí prachu a na povrchu kabelky jsou vždycky. Růst začnou teprve tehdy, když dostanou vlhkost a klid. Přesně to jim nabídne sklep, garáž, půda nebo skříň u studené obvodové zdi: v zimě se na chladné stěně sráží vlhkost, vzduch se tam nehýbe a kabelka stojí několik měsíců bez povšimnutí.

Roli hraje i to, v jakém stavu jste kabelku uložili. Kůže odložená ještě vlhká po dešti, neotřený povrch se zbytky krému na ruce nebo drobky v podšívce jsou pro plíseň živná půda. Nejhorší kombinací je plastový pytel, ve kterém vlhkost nemá kudy odejít.

Náchylnější jsou přírodní materiály. Hladká useň, semiš, bavlněné plátno i sláma vodu nasávají, kdežto povrstvené syntetické materiály plesnivějí hlavně ve švech a na textilní podšívce.

Suchý krok: kartáč a práce venku

Kabelku vyneste ven nebo aspoň na balkon. Kartáčováním se povlak rozpráší, a když to uděláte v předsíni, usadí se na všem, co ve skříni zůstalo. Měkkým kartáčem na boty nebo suchým hadříkem setřete nálet z povrchu, ze švů, z okolí kování a zevnitř z podšívky, kterou pokud možno vytáhněte ven. Hadřík potom vyperte na vyšší teplotu, kartáč omyjte a nechte na slunci vyschnout.

Kartáčování nasucho považuji za krok, který se nesmí přeskočit, a v téhle fázi bych kabelku ničím nenamáčela. Mokrý povlak se do pórů kůže spíš vetře, než aby odešel.

Vlhké otření po zkoušce na skrytém místě

Teprve po vykartáčování přichází na řadu vlhké čištění. Na výběr jsou dvě možnosti: bílý ocet zředěný vodou zhruba jedna ku jedné, nebo izopropylalkohol ředěný stejným dílem vody. Ani jeden roztok nelijte na kabelku přímo. Navlhčete jím měkký bílý hadřík, dobře ho vyždímejte a povrch otírejte krátkými tahy, bez drhnutí.

Před prvním tahem vždy udělejte zkoušku na skrytém místě, třeba na spodní straně klopy nebo uvnitř pod uchem. Po zaschnutí zkontrolujte, zda kůže neztmavla a hadřík nenese barvu. U kabelek s nátěrovou povrchovou úpravou a u výrazných odstínů bych byla opatrná hlavně s druhým z roztoků, protože barvu rozpouští snáz než ocet. Za sebe bych proto začala octem a alternativu nechala až na hladkou, dobře probarvenou kůži.

Semiš a nubuk vlhké otírání snášejí špatně. Tam zůstaňte u kartáče a zbytek svěřte čistírně. Agresivní rozpouštědla ani bělidla na kabelku nepatří vůbec.

Vysušení ve stínu a návrat tuku do kůže

Po otření kabelku vycpěte čistým papírem, otevřete všechny kapsy a postavte ji na vzdušné místo do stínu. Přímé slunce i radiátor kůži vysuší příliš rychle, ta pak ztvrdne a v ohybech popraská. Počítejte s jedním až dvěma dny a papír uvnitř mezitím vyměňte.

Oba roztoky kůži odmastí. Jakmile je povrch úplně suchý, vetřete do něj tenkou vrstvu balzámu na kůži a po vstřebání ho rozleštěte. Tenhle krok podle mě lidé vynechávají nejčastěji, a přitom rozhoduje o tom, jestli kabelka zůstane vláčná.

Zatuchlý pach někdy přetrvá i po vyčištění. S tím pomůže jedlá soda v plátěném sáčku a delší větrání, jak popisuji v návodu, jak z kabelky dostat zápach.

Kdy už domácí čištění nestačí

Hranice je poměrně zřetelná. Pokud po setření zůstávají v kůži tmavé nebo narůžovělé skvrny, plíseň pronikla pod povrch a otírání ji neodstraní. Stejně tak nemá smysl doma zachraňovat kabelku, která má prorostlou podšívku, vyztužené dno z lepenky nebo výplň uch – vlhkost a výtrusy zůstávají uvnitř vrstev, kam se hadřík nedostane. Rozsáhle napadený kus radím odnést do čistírny, která se věnuje kůži, a nechat ji říct, zda se oprava vůbec vyplatí.

Jak zařídit, aby se nevrátila

Vyčištěná kabelka vrácená na stejné místo zplesniví znovu. Nejdřív proto vyřešte skříň: vyndejte z ní všechno, stěny a police otřete, nechte ji den otevřenou a odsuňte ji pár centimetrů od studené zdi. Sklep a garáž jako úložiště kabelek vynechte úplně.

Kabelku pak ukládejte suchou, vycpanou, se sáčkem silikagelu uvnitř a v látkovém obalu, protože bavlněná prachovka na rozdíl od igelitu propouští vzduch. Celý postup včetně toho, kam kabelky stavět, shrnuje přehled skladování kabelek.

Ještě dnes bych otevřela skříň a přičichla k ní. Zatuchlý pach se totiž objeví dřív než viditelný povlak, a dokud cítíte jen ten, stačí větrat a vysušit, bez octa i bez kartáče.

Zdroje

• Canadian Conservation Institute – Technical Bulletin 26: Mould Prevention and Collection Recovery
• Canadian Conservation Institute – CCI Notes 8/2: Care of Alum, Vegetable and Mineral-tanned Leather
• Saphir (Avel) – návody k čištění a ošetřování hladké kůže
• Leather Naturally – Leather Care (průvodce péčí o usňové výrobky)