Státní svátek 28. října: Co znamená Den vzniku Československa

Den vzniku samostatného československého státu

Státní svátek 28. října je jedním z nejvýznamnějších dnů v českém kalendáři, kdy si připomínáme vznik samostatného československého státu v roce 1918. Tento den představuje zásadní mezník v našich dějinách, kdy se po staletích habsburské nadvlády český a slovenský národ konečně dočkal vytouženého samostatného státu. V roce 2025 si připomínáme již 105. výročí této přelomové události.

Vznik Československa byl výsledkem dlouhodobého úsilí mnoha vlastenců a politiků, v čele s Tomášem Garriguem Masarykem, Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem. Jejich diplomatická činnost v zahraničí během první světové války byla klíčová pro uznání práva Čechů a Slováků na vlastní stát. Washingtonská deklarace, kterou Masaryk vyhlásil 18. října 1918, se stala základním dokumentem pro vznik nového státu.

V Praze se 28. října 1918 události daly do pohybu již v ranních hodinách. Představitelé Národního výboru, včetně Aloise Rašína a Františka Soukupa, převzali kontrolu nad Obilním ústavem a následně i nad dalšími důležitými úřady. Na Václavském náměstí se spontánně shromáždily tisíce lidí, kteří oslavovali konec rakousko-uherské monarchie. Symbolicky byly strhávány rakouské orlice z úředních budov a nahrazovány československými vlajkami.

Nově vzniklý stát musel čelit mnoha výzvám. Bylo nutné stabilizovat politickou situaci, vybudovat funkční státní správu a řešit složité národnostní otázky. První československá republika se však rychle etablovala jako demokratický stát s moderní ústavou a progresivním sociálním systémem. Masarykova idea československého státu byla založena na principech humanity, demokracie a sociální spravedlnosti.

V současné době si tento významný den připomínáme různými způsoby. Tradičně probíhá slavnostní ceremoniál na Pražském hradě, kde prezident republiky uděluje státní vyznamenání významným osobnostem. Po celé zemi se konají pietní akty, koncerty a kulturní představení. V roce 2025 se oslavy nesou v duchu připomínky demokratických hodnot a významu státní suverenity, což je zvláště aktuální v kontextu současných globálních výzev.

Tento státní svátek není jen připomínkou historické události, ale také příležitostí k zamyšlení nad hodnotami, na kterých byl československý stát založen. Demokracie, svoboda a respekt k lidským právům zůstávají stejně důležité i dnes, kdy čelíme novým výzvám a hrozbám. Je to den, kdy si můžeme připomenout odvahu a odhodlání našich předků, kteří dokázali využít historickou příležitost a vybudovat samostatný stát.

Historie státního svátku 28. října

Státní svátek 28. října je jedním z nejvýznamnějších dnů v českém kalendáři, který připomíná vznik samostatného československého státu v roce 1918. Tento den se stal symbolem české státnosti a národní hrdosti, když byla po staletích habsburské nadvlády vyhlášena samostatnost československého národa. Události, které vedly k tomuto historickému okamžiku, začaly již během první světové války, kdy čeští a slovenští představitelé v exilu, vedení Tomášem Garriguem Masarykem, Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem, systematicky pracovali na vytvoření nezávislého státu.

V osudný den 28. října 1918 převzal Národní výbor v Praze moc a vyhlásil samostatný československý stát. Tento akt se odehrál v době, kdy Rakousko-Uhersko již fakticky kapitulovalo v první světové válce a kdy bylo zřejmé, že mnohonárodnostní monarchie se rozpadá. Pražský lid spontánně vyšel do ulic, odstraňoval symboly rakousko-uherské monarchie a vyvěšoval československé vlajky. Na Václavském náměstí a dalších místech Prahy se shromáždily tisíce lidí, kteří oslavovali narození nové republiky.

Zákon o státních svátcích z roku 1919 oficiálně stanovil 28. říjen jako státní svátek, který se stal symbolem československé samostatnosti a demokracie. Během nacistické okupace v letech 1939-1945 byl tento svátek zakázán, protože připomínal demokratické tradice první republiky. Nacisté se obávali, že by oslavy mohly vést k projevům odporu proti okupační moci. Po druhé světové válce byl svátek obnoven, ale během komunistického režimu byl jeho význam postupně překrýván jinými ideologickými významy.

Po roce 1989 se 28. říjen vrátil ke svému původnímu významu a stal se Dnem vzniku samostatného československého státu. I po rozdělení Československa v roce 1993 zůstal tento den státním svátkem České republiky, připomínajícím důležité historické okamžiky našeho národa. V současnosti se každoročně konají oficiální oslavy na Pražském hradě, kde prezident republiky uděluje státní vyznamenání významným osobnostem.

Tradice oslav 28. října zahrnuje také vojenské přehlídky, slavnostní shromáždění, koncerty a kulturní akce po celé zemi. Na Vítkově se koná pietní akt u Národního památníku, kde jsou přítomni nejvyšší ústavní činitelé. Význam tohoto svátku spočívá nejen v připomínce historických událostí, ale také v posilování národního uvědomění a demokratických hodnot, na kterých byla první republika založena. Je to den, kdy si připomínáme odvahu a odhodlání našich předků, kteří bojovali za svobodu a samostatnost českého a slovenského národa.

Význam pro českou státnost a demokracii

Den vzniku samostatného československého státu, který slavíme 28. října, představuje jeden z nejvýznamnějších milníků v dějinách české státnosti. Tento okamžik v roce 1918 znamenal zásadní přelom v našich moderních dějinách, kdy se český národ po staletích existence v rámci habsburské monarchie konečně dočkal vytouženého samostatného státu. Význam tohoto svátku pro českou státnost a demokracii je zcela zásadní a mnohovrstevnatý.

Vznik Československé republiky představoval vyvrcholení dlouhodobého emancipačního procesu českého národa a zároveň položil základy moderní české demokratické společnosti. První republika se stala vzorem fungující parlamentní demokracie, kde byly respektovány občanské svobody, pluralita názorů a právní stát. Tento odkaz je dodnes inspirativní a určující pro současnou podobu české demokracie.

Masarykovské ideály humanitní demokracie, které byly vtěleny do základů nového státu, představovaly revoluční koncept ve střední Evropě. Československo se stalo ostrovem demokracie v regionu, který postupně podléhal autoritářským tendencím. Právě tato demokratická tradice první republiky pomohla českému národu přežít následná období totalitních režimů a uchovat si demokratické hodnoty.

Státní svátek 28. října nám připomíná, že demokracie a svoboda nejsou samozřejmostí, ale musíme o ně neustále pečovat a bránit je. V současném světě, kdy čelíme různým formám populismu a zpochybňování demokratických principů, je tento odkaz více než aktuální. Připomíná nám, že česká státnost je neodmyslitelně spjata s demokratickými hodnotami a že tyto hodnoty jsou základem naší národní identity.

Význam tohoto svátku pro současnost spočívá také v tom, že nám připomíná důležitost mezinárodní spolupráce a evropské integrace. Stejně jako v roce 1918 bylo vytvoření samostatného státu výsledkem diplomatického úsilí a mezinárodní podpory, tak i dnes je česká státnost pevně zakotvena v evropských strukturách a mezinárodních aliancích.

Tento státní svátek není jen připomínkou historické události, ale především živým symbolem našich demokratických tradic a hodnot. Je příležitostí k reflexi současného stavu české demokracie a k zamyšlení nad budoucími výzvami. Připomíná nám, že svoboda a demokracie vyžadují aktivní občanskou společnost, která je připravena hájit demokratické principy a podílet se na veřejném životě.

V době, kdy se potýkáme s novými výzvami jako jsou dezinformace, kybernetické hrozby či klimatická změna, je odkaz 28. října stále aktuální. Ukazuje nám, že silná demokratická společnost dokáže čelit i těm největším výzvám, pokud zůstane věrná svým základním hodnotám a principům. Proto je tento svátek nejen připomínkou minulosti, ale především závazkem do budoucnosti.

Oslavy a pietní akty po celé zemi

V souvislosti s oslavami státního svátku 28. října 2025 se po celé České republice konala řada významných událostí a pietních aktů. Na Pražském hradě proběhl tradiční slavnostní ceremoniál, během kterého prezident Petr Pavel předal státní vyznamenání významným osobnostem českého veřejného života. Mezi oceněnými byli váleční veteráni, umělci, vědci a další osobnosti, které se zasloužily o rozvoj české společnosti.

Na Vítkově se uskutečnil pietní akt za účasti nejvyšších ústavních činitelů, kde byly položeny věnce k hrobu Neznámého vojína. Ceremoniálu se zúčastnili zástupci armády, váleční veteráni a diplomatický sbor. Národní památník na Vítkově se stal místem setkání několika generací, které si připomněly význam vzniku samostatného československého státu.

V Brně se konaly oslavy na náměstí Svobody, kde místní představitelé položili věnce k památníku T. G. Masaryka. Následoval kulturní program zahrnující vystoupení vojenské hudby a prezentaci historické vojenské techniky. Moravská metropole také hostila tematickou výstavu věnovanou československým legionářům a jejich roli při vzniku samostatného státu.

Plzeňské oslavy byly tradičně spojeny s připomínkou osvobození města americkou armádou, přestože se jedná o jiné historické období. Na náměstí Republiky se sešly stovky občanů, aby společně uctily památku všech, kteří se zasloužili o svobodu a demokracii. Součástí programu bylo i slavnostní odhalení renovované pamětní desky připomínající události roku 1918.

V Olomouci se uskutečnil průvod historických jednotek v dobových uniformách, který prošel centrem města až k Hornímu náměstí. Místní univerzita uspořádala odbornou konferenci věnovanou významu 28. října v českých dějinách, které se zúčastnili přední čeští historici a akademici.

Ostravské oslavy měly výrazný kulturní rozměr, když se v Divadle Antonína Dvořáka konalo slavnostní představení věnované významným okamžikům československých dějin. Na Masarykově náměstí probíhal celodenní program s vystoupeními folklórních souborů a prezentací regionálních tradic.

V Českých Budějovicích se kromě oficiálních oslav na náměstí Přemysla Otakara II. konala také tematická procházka městem s průvodcem, který návštěvníkům přiblížil události roku 1918 v jihočeské metropoli. Místní muzeum připravilo speciální výstavu dobových dokumentů a fotografií.

Liberecké oslavy byly spojeny s otevřením nové expozice v Severočeském muzeu, která mapuje období první republiky v regionu. Na náměstí Dr. E. Beneše se konal koncert vojenské hudby a přehlídka historických vozidel. Večer byl zakončen slavnostním ohňostrojem, který sledovaly tisíce návštěvníků.

Ve všech krajských městech i mnoha menších obcích probíhaly podobné akce, které připomněly význam tohoto státního svátku. Řada škol uspořádala tematické projektové dny, během kterých se žáci a studenti seznamovali s historickými událostmi spojenými se vznikem Československé republiky.

Státní vyznamenání udělovaná prezidentem republiky

Státní vyznamenání jsou tradičně udělována prezidentem České republiky při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě u příležitosti státního svátku 28. října. V roce 2025 prezident Petr Pavel poprvé ve své funkci předal státní vyznamenání významným osobnostem českého veřejného života. Slavnostní ceremoniál se konal ve Vladislavském sále Pražského hradu za účasti nejvyšších ústavních činitelů, diplomatů a dalších významných hostů.

Mezi nejvýznamnější udělená vyznamenání patřil Řád Bílého lva, který obdrželi například válečný veterán generál Emil Boček, in memoriam válečný hrdina Josef Bryks či bývalý prezident Petr Pithart za jeho zásluhy o rozvoj demokracie. Řád T. G. Masaryka byl udělen několika osobnostem včetně bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy a kardiologa Jana Pirka za jejich mimořádné zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv.

Prezident Pavel se rozhodl ocenit také osobnosti z oblasti vědy, kultury a sportu. Medaili Za zásluhy obdrželi například režisér Jan Hřebejk, spisovatel Jaroslav Rudiš či sportovní legenda Jarmila Kratochvílová. Významné ocenění získali také vědci a lékaři, kteří se zasloužili o boj s pandemií covidu-19 a rozvoj české medicíny.

Letošní předávání státních vyznamenání se neslo v duchu připomínky významných historických událostí, především vzniku samostatného československého státu v roce 1918. Prezident ve svém projevu zdůraznil důležitost demokratických hodnot a občanské společnosti pro rozvoj České republiky. Připomněl také význam osobností, které se zasloužily o svobodu a prosperitu našeho státu.

Ceremoniál byl výjimečný také tím, že prezident Pavel udělil několik vyznamenání in memoriam osobnostem, které se významně zasloužily o český stát, ale jejich přínos nebyl v minulosti dostatečně oceněn. Mezi nimi byli například účastníci protinacistického a protikomunistického odboje.

Součástí slavnostního večera byl také tradiční koncert ve Španělském sále Pražského hradu, kde vystoupili přední čeští umělci. Celá událost byla přenášena živě Českou televizí a sledována širokou veřejností. Státní vyznamenání jsou nejvyšším oceněním, které může český stát prostřednictvím prezidenta republiky udělit, a představují významné uznání zásluh osobností, které se mimořádným způsobem zasloužily o rozvoj České republiky v různých oblastech společenského života.

Prezident Pavel při této příležitosti také zdůraznil potřebu mezigenerační solidarity a předávání hodnot svobody a demokracie mladší generaci. Vyzdvihl především význam osobní statečnosti a občanské angažovanosti v současné době, kdy čelíme novým výzvám a hrozbám pro demokratickou společnost.

Vyvěšování státních vlajek a symbolů

V souvislosti s blížícím se státním svátkem 28. října 2025, kdy si připomínáme Den vzniku samostatného československého státu, je důležité připomenout pravidla a tradice spojené s vyvěšováním státních symbolů. Státní vlajka České republiky představuje jeden z nejvýznamnějších státních symbolů a její vyvěšování se řídí zákonem č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky.

Na státních institucích, úřadech a školách je vyvěšení státní vlajky v tento významný den povinné. Občané mohou státní vlajku vyvěsit dobrovolně, čímž vyjadřují svůj respekt k české státnosti a demokratickým hodnotám. Vlajka by měla být vyvěšena na čestném místě, zpravidla na průčelí budovy nebo na stožáru, a to od východu do západu slunce.

Je zásadní dodržovat správný způsob vyvěšení vlajky. Při svislém umístění musí být bílý pruh vždy vlevo z pohledu pozorovatele. Modrý klín směřuje vždy nahoru bez ohledu na způsob vyvěšení. Vlajka nesmí být poškozená, zašpiněná nebo vybledlá. V případě vyvěšení více vlajek současně platí pravidlo, že česká státní vlajka musí být umístěna na nejčestnějším místě, tedy zpravidla uprostřed nebo z pohledu pozorovatele vlevo.

Kromě státní vlajky je možné v tento den vyvěsit i další státní symboly. Státní znak České republiky se často objevuje na fasádách veřejných budov nebo v jejich interiérech. Je důležité připomenout, že použití státního znaku je regulováno zákonem a jeho neoprávněné užití může být sankcionováno.

V souvislosti s oslavami 28. října se často setkáváme i s trikolórou v národních barvách - bílé, červené a modré. Trikolóra může být použita jako stuha nebo kokarda a její nošení není zákonem regulováno. Mnoho občanů si v tento den připíná trikolóru na oděv jako symbol vlastenectví a úcty k české státnosti.

Pro rok 2025 je vyvěšování státních symbolů obzvláště významné, neboť si připomínáme 105. výročí vzniku Československé republiky. V mnoha městech a obcích se kromě vyvěšování vlajek konají také slavnostní ceremoniály, při kterých jsou státní symboly důstojně prezentovány. Místní samosprávy často organizují doprovodné akce, během kterých vysvětlují občanům význam státních symbolů a správné způsoby jejich užívání.

Je třeba zdůraznit, že respektování pravidel pro vyvěšování státních symbolů není jen formální záležitostí, ale vyjádřením úcty k vlastní státnosti a historii. Státní symboly reprezentují suverenitu České republiky a jejich důstojné užívání přispívá k posilování národní identity a vlasteneckého cítění.

Naše svoboda je jako křehký květ, který musíme každý den zalévat odvahou a vírou v lepší zítřky. Den vzniku samostatného československého státu nám připomíná, že i malý národ dokáže velké věci.

Květoslav Procházka

Den pracovního volna pro zaměstnance

Státní svátek 28. října 2025 připadá na sobotu, což znamená, že zaměstnanci v pracovním poměru mají nárok na náhradní volno nebo příplatek ke mzdě. Podle zákoníku práce má zaměstnanec v případě, že svátek připadne na běžný pracovní den, nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud však svátek připadne na víkend, situace se mění podle typu pracovního režimu zaměstnance.

Pro zaměstnance pracující v běžném pracovním režimu od pondělí do pátku tento státní svátek nepředstavuje dodatečné pracovní volno, jelikož připadá na jejich obvyklý den volna. Nicméně zaměstnanci, kteří mají rozvrženu pracovní dobu i na soboty, mají nárok na náhradní volno nebo příplatek ke mzdě. V případě, že zaměstnanec ve svátek pracuje, náleží mu dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši průměrného výdělku, případně může být po dohodě se zaměstnavatelem poskytnuto náhradní volno.

Zaměstnavatel je povinen respektovat zákonná ustanovení týkající se práce ve svátek a nemůže jednostranně nařídit práci v tento den bez souhlasu zaměstnance, pokud se nejedná o naléhavé provozní důvody. Výjimku tvoří nepřetržité provozy a služby nezbytné pro zajištění základních potřeb obyvatelstva, jako jsou zdravotnická zařízení, bezpečnostní složky nebo energetické závody.

Pro mnoho zaměstnanců představuje státní svátek 28. října příležitost k odpočinku a připomenutí si významných historických událostí. Zaměstnavatelé by měli s předstihem informovat své zaměstnance o organizaci práce během svátku a případném nároku na náhradní volno nebo příplatky. Je důležité, aby byla dodržována veškerá ustanovení zákoníku práce týkající se odměňování práce ve svátek a poskytování náhradního volna.

V některých případech může dojít k situaci, kdy zaměstnanec musí pracovat ve svátek z důvodu zajištění nezbytného provozu. V takovém případě má zaměstnavatel povinnost projednat tuto skutečnost s odborovou organizací, pokud u zaměstnavatele působí. Zaměstnanci pracující ve směnném provozu mají nárok na příplatek za práci ve svátek bez ohledu na to, zda svátek připadá na pracovní den nebo víkend.

Náhradní volno za práci ve svátek musí být zaměstnanci poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Tato pravidla platí i pro státní svátek 28. října 2025, který připomíná vznik samostatného československého státu.

Kulturní a společenské akce k výročí

V rámci oslav státního svátku 28. října 2025 se po celé České republice konala řada významných kulturních a společenských akcí. Na Pražském hradě proběhl tradiční slavnostní ceremoniál, během něhož prezident Petr Pavel předal státní vyznamenání významným osobnostem českého veřejného života. Mezi vyznamenanými byli zejména váleční veteráni, umělci, vědci a osobnosti, které se zasloužily o rozvoj demokracie v naší zemi.

Na Václavském náměstí v Praze se uskutečnil velkolepý koncert pod širým nebem, kde vystoupili přední čeští interpreti včetně České filharmonie. Program byl zaměřen na díla Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany a dalších významných českých skladatelů. Večerní program vyvrcholil působivým ohňostrojem nad Národním muzeem, který sledovaly tisíce návštěvníků.

V Národním muzeu byla při této příležitosti otevřena speciální výstava Československo 1918-2025, mapující klíčové okamžiky našich moderních dějin. Výstava představila unikátní dokumenty, fotografie a předměty spojené s vznikem samostatného československého státu a jeho dalším vývojem. Součástí expozice byly také interaktivní prvky pro děti a mládež, které přibližují historické události zábavnou a vzdělávací formou.

Brněnské divadlo Reduta připravilo premiéru hry Masaryk a republika, která dramaticky zpracovává období vzniku Československé republiky. Představení se setkalo s velkým ohlasem publika a kritiky zejména díky autentickému ztvárnění historických událostí a vynikajícím hereckým výkonům.

V Plzni se konal tradiční průvod světel, kterého se zúčastnily stovky občanů s lampiony a svíčkami. Trasa průvodu vedla historickým centrem města a končila na náměstí Republiky, kde následoval kulturní program včetně vystoupení místních uměleckých souborů a promítání dokumentárního filmu o československých legiích.

Ostravské muzeum připravilo speciální edukační program pro školy, který zahrnoval workshopy, přednášky a interaktivní prezentace o významu 28. října v našich dějinách. Program byl doplněn o výstavu dobových předmětů a dokumentů z období první republiky.

V Olomouci proběhl festival Republika žije, který nabídl bohatý program včetně dobového jarmarku, ukázek historické vojenské techniky a vystoupení folklórních souborů. Návštěvníci měli možnost zhlédnout rekonstrukci významných historických událostí v podání členů klubů vojenské historie. Večer byl zakončen slavnostním koncertem Moravské filharmonie v Redutě.

Liberecká knihovna uspořádala literární maraton, během kterého byly nepřetržitě čteny úryvky z děl českých autorů první republiky. Akce trvala symbolických 28 hodin a zapojili se do ní jak profesionální umělci, tak i místní osobnosti a veřejnost.

Připomínka osobností spojených s vznikem republiky

V rámci oslav vzniku samostatného československého státu je důležité připomenout si významné osobnosti, které se zasloužily o jeho vznik v roce 1918. Tomáš Garrigue Masaryk, první československý prezident, sehrál klíčovou roli při formování samostatného státu během první světové války. Jeho diplomatické úsilí v zahraničí, zejména ve Spojených státech, Velké Británii a Francii, položilo základy pro mezinárodní uznání budoucího Československa.

Vedle Masaryka stál Edvard Beneš, který jako jeho nejbližší spolupracovník koordinoval zahraniční odboj a vedl důležitá diplomatická jednání. Jeho působení v Paříži a kontakty s francouzskými politiky významně přispěly k prosazení československých zájmů na mírové konferenci. Milan Rastislav Štefánik, slovenský astronom a politik, využil své kontakty ve Francii k podpoře československé věci a organizoval československé legie.

Významnou roli sehrál také Alois Rašín, který byl jedním z mužů 28. října a později se stal prvním československým ministrem financí. Jeho ekonomické reformy pomohly stabilizovat mladou republiku v obtížných poválečných letech. Karel Kramář, první československý ministerský předseda, přispěl k domácímu odboji a později vedl československou delegaci na mírové konferenci v Paříži.

Nelze opomenout ani Antonína Švehlu, který se zasloužil o podporu československé státnosti mezi agrárním obyvatelstvem a později se stal významným prvorepublikovým politikem. V kulturní oblasti pak vynikl Josef Svatopluk Machar, básník a spisovatel, který svou tvorbou podporoval myšlenku samostatného státu.

Důležitou roli sehrály také osobnosti z řad československých legií, jako například Jan Syrový a Radola Gajda, kteří veleli československým jednotkám v Rusku. Jejich vojenské úspěchy přispěly k mezinárodnímu uznání československého odboje. V domácím prostředí pak působila řada osobností, které připravovaly půdu pro převzetí moci, včetně Františka Soukupa a Jiřího Stříbrného.

Významnou úlohu sehrály i ženy, například Alice Masaryková, která podporovala otcovo úsilí v zahraničí a později se věnovala sociální práci v nové republice. Připomínáme si také Hanu Benešovou, manželku Edvarda Beneše, která byla aktivní v československém odboji a později v charitativní činnosti.

V současnosti je důležité připomínat si tyto osobnosti nejen jako historické postavy, ale především jako inspiraci pro současné generace. Jejich odvaha, odhodlání a schopnost spolupracovat napříč politickým spektrem představují hodnoty, které jsou aktuální i dnes. Jejich odkaz nám připomíná, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí, ale výsledkem úsilí odvážných jednotlivců, kteří byli ochotni riskovat své životy pro lepší budoucnost.

Tradice oslav v moderní době

V současné době se oslavy státního svátku 28. října nesou v duchu moderní interpretace historických událostí, přičemž se zachovávají tradiční prvky i vznikají nové způsoby připomínání vzniku samostatného československého státu. Prezident České republiky tradičně uděluje státní vyznamenání významným osobnostem v reprezentativních prostorách Vladislavského sálu Pražského hradu, což představuje jeden z nejvýznamnějších ceremoniálních aktů tohoto dne.

Města a obce po celé republice organizují vzpomínkové akce, koncerty a kulturní programy. Významným prvkem oslav se stalo pokládání věnců u památníků a pomníků, především u sochy svatého Václava na Václavském náměstí v Praze a u hrobu Neznámého vojína na Vítkově. V posledních letech se stále více prosazuje trend zapojování mladé generace do oslav prostřednictvím interaktivních vzdělávacích programů a tematických výstav v muzeích a galeriích.

Moderní pojetí oslav zahrnuje také využití digitálních technologií a sociálních médií k šíření historického povědomí. Vznikají virtuální prohlídky významných míst spojených s vznikem republiky, dokumentární filmy jsou streamovány online a na sociálních sítích probíhají tematické diskuse. Mnoho institucí, včetně Národního muzea a dalších kulturních zařízení, nabízí v tento den volný vstup, což přispívá k větší dostupnosti kulturního dědictví pro širokou veřejnost.

Významnou součástí současných oslav se staly také sportovní aktivity, například tradiční běhy a pochody za českou státnost. Řada škol a vzdělávacích institucí organizuje speciální projektové dny, během kterých se žáci a studenti seznamují s historickými událostmi prostřednictvím workshopů, divadelních představení a rekonstrukcí historických událostí.

V posledních letech se také rozšířil trend občanských iniciativ a dobrovolnických akcí spojených s tímto státním svátkem. Lidé se více zapojují do veřejných diskusí o významu české státnosti a demokracie, organizují sousedská setkání a komunitní akce. Moderní oslavy tak získávají více participativní charakter, kdy se občané aktivně podílejí na vytváření programu a nejsou pouze pasivními účastníky oficiálních ceremonií.

Neopomenutelným aspektem současných oslav je také gastronomická tradice, kdy restaurace a kavárny připravují speciální menu inspirované první republikou. Vznikají food festivaly zaměřené na tradiční českou kuchyni a řemeslné trhy, kde se prezentují tradiční česká řemesla a výrobky. Tyto aktivity pomáhají propojovat historický odkaz s současným životním stylem a vytvářejí most mezi minulostí a přítomností.

Významnou roli v moderních oslavách hrají také média, která připravují speciální vysílání a tematické programy. Veřejnoprávní televize a rozhlas nabízejí dokumentární pořady, diskuse s historiky a pamětníky, čímž přispívají k hlubšímu pochopení historických souvislostí a významu tohoto státního svátku pro současnou společnost.