Typy kabelek a k čemu se která nejlépe hodí

Typy kabelek se od sebe neliší hlavně vzhledem, ale konstrukcí: jak dlouhý mají popruh, jestli drží tvar, čím se zavírají a jak hluboko se v nich loví klíče. Když typ neodpovídá tomu, jak den skutečně vypadá, nepomůže ani hezká barva. Kdo tráví hodinu denně v tramvaji a nosí notebook, potřebuje jinou stavbu kabelky než někdo, kdo jezdí autem od dveří ke dveřím.

Názvů je kolem deseti, většina se ale dá rozdělit do čtyř skupin podle způsobu nošení a objemu. Podle mě je užitečnější rozumět těmto skupinám než si pamatovat každý anglický název, protože prodejci je používají dost volně a totéž slovo u dvou výrobců označuje dva různé střihy.

Kabelky nošené přes tělo a pod paží

Dlouhý popruh vedený šikmo přes hruď drží kabelku u boku a nechává obě ruce volné. Typická crossbody kabelka na běžný den má šířku dvacet až pětadvacet centimetrů a popruh nastavitelný zhruba mezi 110 a 130 centimetry. Vejde se do ní peněženka, telefon, klíče a pouzdro na brýle, formát A4 už ne.

Baguette je její protějšek s krátkým uchem. Nízký podlouhlý tvar, obvykle kolem 25 × 14 centimetrů, se nosí těsně pod paží a otevírá se klopou nebo krátkým zipem. Působí upraveně, ale přes zimní kabát se krátké ucho na rameno často nedostane, a to je detail, který se při zkoušení v létě snadno přehlédne.

Velké modely na rameno: tote, shopper a hobo

Tote a shopper jsou si konstrukčně blízké. Obě mají obdélníkový tvar, dvě ucha a jednu velkou komoru; tote bývá pevnější a mívá rovné dno, shopper je měkčí a často se nezavírá vůbec. Aby se dovnitř vešly desky A4 naležato, musí mít dno aspoň 33 centimetrů, protože samotný list měří 21 × 29,7 centimetru a složka je o něco větší. Co všechno pojme shopper do práce a kde naráží, je téma na samostatný text.

Hobo má tvar půlměsíce, jedno ucho a měkké stěny, které se při nošení prověsí. Dobře sedí na rameni, hůř se v něm ale hledá, protože obsah sklouzne do nejnižšího bodu. U všech velkých modelů bych se nejdřív dívala na dno. Měkké dno bez výztuhy se pod váhou prohne do písmene V a všechno se sesype doprostřed, kdežto vyztužené dno s kovovými nožičkami udrží tvar a chrání spodní hranu při postavení na zem.

Pevné tvary se zapínáním: satchel a bucket

Satchel vychází z aktovky. Má vyztužené stěny, ploché dno, krátké držadlo nahoře a k tomu odnímatelný dlouhý popruh. Zavírá se klopou s přezkou nebo otočným zámkem, takže drží tvar i poloprázdný a dokumenty se v něm nemačkají. Pevná stavba ovšem něco váží už sama o sobě.

Bucket, česky vak nebo kbelík, stojí na kulatém či oválném dně a nahoře se stahuje šňůrkou. Výšku má větší než šířku, takže se do něj postaví půllitrová láhev, která by v nízké kabelce ležela napříč. Stahovací šňůrka ovšem nezavře otvor úplně a drobnosti je potřeba lovit odshora. Za sebe bych bucket brala jen s vnitřní kapsou na zip, jinak se z něj stává hluboká studna.

Malé společenské kabelky a batoh jako opačný konec

Clutch neboli psaníčko nemá ucho vůbec, nanejvýš schovaný řetízek. Rozměry kolem 20 × 12 centimetrů a hloubka tři až pět centimetrů stačí na telefon, kartu, klíč a rtěnku. Kdy se psaníčko na svatbu nebo do divadla hodí a kdy je lepší sáhnout po něčem větším, záleží hlavně na délce akce.

Na opačném konci stojí městský batoh o objemu deset až patnáct litrů. Dva popruhy dělí váhu napůl a zadní stěna nese notebook naplocho, přístup k věcem je ale pomalejší než u kabelky na boku. Považuji ho za rozumnou volbu od chvíle, kdy denní náklad přesáhne dva až tři kilogramy; komu se přechod z kabelky na batoh hodí, rozhoduje i to, kolik toho nachodí pěšky.

Srovnání typů podle rozměrů a toho, co pojmou

Jak se rozhodnout mezi dvěma typy

Místo vzhledu projděte poslední týden. Kolikrát jste kabelku sundávali, jestli v ní byl počítač a jak často bylo potřeba něco najít jednou rukou ve frontě. Odpovědi obvykle ukážou na jednu skupinu samy.

Kdo střídá práci, město a občasnou slavnostní akci, tomu bych doporučila tři kusy: střední kabelku přes tělo, jeden velký model na A4 a psaníčko. Čtvrtý a pátý typ už většinou jen dubluje některý z těch tří.

Před objednáním si změřte největší věc, kterou nosíte, a porovnejte ji s vnitřními rozměry, ne s vnějšími. Výrobci často měří horní hranu, zatímco dno bývá o několik centimetrů užší, a fotografie velikost zkresluje. Položit doma metr vedle notebooku trvá minutu.

Zdroje

• ČSN EN ISO 216 Psací papír a některé druhy tiskovin – Konečné formáty – Řady A a B, Česká agentura pro standardizaci
• ČSN EN 15987 Usně – Terminologie – Hlavní definice pro obchod s usněmi, Česká agentura pro standardizaci
• Uměleckoprůmyslové museum v Praze, sbírka textilu a módy
• Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací, ateliér Design obuvi