Kabelka na kolo a koloběžku: popruhy, brašny a košíky

Kabelka na kolo má dvě rozumné podoby: buď ji vezete na sobě, nebo na kole. Na těle drží crossbody s krátce staženým popruhem a ledvinka přes hrudník. Na kole ji veze košík na řídítkách nebo brašna na nosiči, která má ucho či popruh a po sesednutí se nosí jako běžná taška.

Crossbody a ledvinka: o všem rozhoduje délka popruhu

Popruh nastavený na chůzi je na kolo příliš dlouhý. V předklonu se kabelka sveze z boku dopředu a při šlapání naráží do stehna. Stačí popruh zkrátit tak, aby kabelka seděla nad kyčlí nebo na zádech těsně pod lopatkou a při předklonu se nepohnula. Poznáte to snadno: předkloňte se doma nad stolem a zatřeste rameny.

Doporučila bych dívat se na šířku popruhu a na přezku. Popruh široký tři až čtyři centimetry rozloží váhu na větší plochu a nekroutí se, tenký řemínek nebo řetízek se zařízne a klouže. Posuvná přezka se dvěma průvleky drží nastavenou délku lépe než jednoduchý jezdec, který se pod zatížením postupně povoluje.

Ledvinka nošená šikmo přes hrudník je z tohoto pohledu nejstabilnější, protože má krátký popruh, nízkou hmotnost a ploché tělo. Vejde se do ní telefon, klíče a pár drobností, tedy přesně to, co chcete mít u sebe, i když kolo zamknete a odejdete. Tvarem stabilitu ovlivňuje i klasická crossbody: plochý model s měkkými stěnami přilne k tělu, kdežto tuhá krabička s hranami se na zádech otáčí.

Košík na řídítka pro kabelku s pevným dnem

Košík je nejpohodlnější řešení pro kabelku, kterou nechcete mít na sobě. Odnímatelné košíky se na řídítka nasazují do adaptéru s pojistkou a po zaparkování je odnesete za držadlo jako nákupní košík. Pevně přišroubovaný drátěný nebo proutěný košík zůstává na kole a kabelku z něj jen vyndáte.

Záleží na vnitřních rozměrech. Kabelka má v košíku stát na dně, ne viset za okraje, jinak se překlopí při první nerovnosti. Výrobci u košíků uvádějí nosnost a u modelů na řídítka bývá jen několik kilogramů, takže shopper s notebookem do něj nepatří. Proutí a ratan navíc odírají hladkou kůži; podle mě stojí za to vložit dovnitř textilní vložku nebo kabelku nechat v prachovce.

Brašna na nosič s uchem na nošení

Pro denní dojíždění je nejpraktičtější brašna, která se zavěšuje na bok nosiče dvěma háky a dole ji jistí třetí úchyt. Některé jsou navržené tak, aby po sundání vypadaly jako městská taška: háky zakrývá klopa a brašna má ucha nebo odnímatelný popruh přes rameno. Nosič má nosnost vyraženou přímo na sobě a požadavky na něj popisuje norma ISO 11243.

Za sebe bych při výběru hlídala tři věci. Háky mají jít posunout, aby brašna při šlapání nepřekážela patě. Zadní strana má být vyztužená deskou, jinak se měkká taška prohne do výpletu. A ucha mají být dost dlouhá na to, aby šla brašna pohodlně nést v ruce, protože s ní pak chodíte po kanceláři i po obchodě.

Vnitřek takové brašny bývá jeden velký prostor. Menší kabelku do ní proto vložte celou a drobnosti nechte v pouzdrech, která se dají přendat; stejný postup se hodí, když skládáte weekender na víkend s jedním zavazadlem.

Upínací gumy a kdy na ně nespoléhat

Gumový pavouk nebo pružná síť přes nosič udrží tašku s plochým dnem a pevnějšími stěnami. Měkkou kabelku gumy zdeformují, háčky poškrábou kování a tenká ucha se mohou svézt do stran. Sama bych takto vozila jen textilní tašku nebo kabelku uloženou v pevnějším obalu, nikdy hladkou kůži bez ochrany.

Pokud gumy použijete, veďte je do kříže přes nejširší část tašky a volná ucha i popruhy svažte nebo zastrčte dovnitř, aby nikde nevisely.

Materiály, které snesou déšť a odstřikující vodu

Na kole přichází voda shora i zdola, od kola. Nejlépe ji snáší tkanina s povrstvením, tedy polyester nebo nylon s vrstvou polyuretanu či TPU, a také voskovaná bavlna. Odolnost tkaniny proti průniku vody se měří zkouškou tlakem vody podle normy EN ISO 811 a udává se jako výška vodního sloupce.

Samotná tkanina ale nestačí. Voda se dovnitř dostává švy a zipem, proto hledejte podlepené nebo svařované švy, zip krytý légou a u brašen rolovací uzávěr. Hladká kůže snese pár kapek, pokud je naimpregnovaná, a po dešti potřebuje pomalu uschnout při pokojové teplotě. Semiš, nubuk a slámu považuji na kolo za nevhodné, protože skvrny od bláta z nich dostanete jen obtížně.

Koloběžka: bez nosiče a s úzkými řídítky

Koloběžka většinou nemá nosič a na řídítkách je místa málo, takže zbývá nošení na těle nebo malá brašnička na představec. Stojíte vzpřímeně a jednou nohou se odrážíte, proto kabelka na boku překáží víc než na kole. Lépe sedí na zádech nebo vpředu na hrudníku.

Než vyrazíte poprvé, naplňte kabelku tím, co běžně nosíte, zkraťte popruh a projděte se s ní po schodech nahoru a dolů. Co se nehne tam, nehne se ani při jízdě. Stejnou zkoušku se vyplatí udělat i před dovolenou, kde si kolo půjčíte, a o tom, co s sebou vzít, píšu v článku o balení na cesty s jednou kabelkou a kufrem.

Zdroje

• ISO 11243, Cycles – Luggage carriers for bicycles – Requirements and test methods, International Organization for Standardization
• ČSN EN ISO 811, Textilie – Stanovení odolnosti proti pronikání vody – Zkouška tlakem vody
• YKK, technické podklady k voděodolným zipům
• Collonil, doporučení k impregnaci a sušení usní po dešti