Zip, který drhne, a další opravy zvládnutelné doma

Zip, který drhne, bývá ve většině případů jen zanesený nebo suchý. Pomůže vykartáčovat zuby a přejet je něčím kluzkým: u kovového zipu měkkou tužkou, u jakéhokoli zipu svíčkou nebo suchým mýdlem. Pokud se zip za jezdcem znovu rozevírá, je na vině opotřebený jezdec. Ten se dá opatrně přimáčknout kleštěmi, trvalým řešením je ale jeho výměna.

Tři typy zipů a jejich typické potíže

Na kabelkách se objevují tři konstrukce. Kovový zip má jednotlivé zuby nalisované na textilní pásce, bývá z mosazi, niklu nebo hliníku a drhne hlavně tehdy, když kov zoxiduje nebo se mezi zuby usadí prach. Spirálový zip tvoří nylonová spirála přišitá k pásce. Běhá tiše a snese zatáčky, v podšívkových kapsách je proto nejčastější, ale při přeplnění kabelky se jeho spirála roztáhne a přestane do sebe zapadat. Kostěný zip s lisovanými plastovými zuby je odolný, jenže ulomený zub na něm nahradit nelze.

Na rubu jezdce bývá vyražené číslo, například 3, 5 nebo 8. Udává přibližnou šířku zavřeného řetězu v milimetrech a spolu s typem zipu je to údaj, podle kterého se shání náhradní jezdec. Velcí výrobci, jako je japonská firma YKK, značí své jezdce i písmeny na táhle, takže se původ zipu dá snadno ověřit.

Čištění a mazání: grafit, parafín, nebo mýdlo

Začala bych vždy prohlídkou, ne mazáním. Nit z podšívky nebo cíp látky vtažený do jezdce zablokuje zip spolehlivěji než jakákoli nečistota a mazivo na tom nic nezmění. Látka se uvolní tak, že se jezdec vrátí o kousek zpět a tkanina se při tom táhne do strany, kolmo k zipu. Trhání za jezdec dopředu ji jen zatlačí hlouběji.

Pak přijde suchý zubní kartáček, kterým se zuby projdou z líce i z rubu. Písek, drobky a zaschlý krém fungují jako brzda. Teprve na čistý zip má smysl nanést mazivo. Grafit z měkké tužky, ideálně tvrdosti B a měkčí, je suché mazivo, které výborně funguje na kovových zubech. Na světlé podšívce a pásce ale nechává šedé šmouhy, a tak ho u béžové nebo bílé kabelky nedoporučuji. Bezbarvou alternativou je parafín z obyčejné bílé svíčky nebo včelí vosk. Suchá kostka mýdla poslouží také, vrstva však vydrží kratší dobu a ve vlhku se smývá.

Mazivo se nanáší na zavřený zip, lehkým přejetím po zubech z obou stran. Potom se zip několikrát otevře a zavře, aby se vosk dostal do jezdce, a přebytek se setře hadříkem. Oleje a mazací spreje podle mě do kabelky nepatří. Vzlínají do pásky, nechávají mastné mapy na usni a lepí na sebe prach. Na jaře a na podzim stačí zip vykartáčovat při běžném ošetření, které popisuji v přehledu, co potřebuje kožená kabelka během roku.

Jezdec, za kterým se zip rozjíždí

Jezdec je vlastně klín se dvěma kanálky, které přitlačí zuby k sobě. Odlévá se většinou ze zinkové slitiny, která je měkčí než zuby, a kanálky se používáním postupně rozšiřují. Jakmile jsou širší, než mají být, zuby do sebe nezapadnou a zip se za jezdcem otevře.

První pomoc spočívá v jemném přimáčknutí. Jezdec se sjede na začátek zipu a plochými kleštěmi se lehce stiskne zadní část, nejdřív na jedné straně od středového můstku, potom na druhé. Po každém stisku je potřeba zip vyzkoušet. Zinková slitina je křehká a při silnějším tlaku praskne, nebo se kanálek zúží natolik, že jezdec neprojede vůbec. Tenhle zásah považuji za dočasný. Přimáčknutý jezdec se časem rozevře znovu a podruhé už stisk obvykle nevydrží.

Výměna jezdce je rozumnější, když se potíž vrací, když je jezdec prasklý nebo má ulomené očko pro táhlo. U zipu s kovovými koncovkami se jedna koncovka sejme, nový jezdec stejného čísla a typu se navlékne a konec se znovu zajistí. V dílně jde o krátký úkon. Samotné ulomené táhlo ostatně jezdec nevyřazuje, nahradí ho kožený proužek nebo malý kroužek provlečený očkem.

Drobnosti kolem zipu, které jdou spravit hned

Uvolněná nit na konci zipu se začistí dřív, než ji jezdec vtáhne. U syntetické nitě stačí konec zkrátit a zajistit uzlíkem na rubu, pár ručních stehů silnější polyesterovou nití zastaví párání, než se šev rozjede dál. Odlepený lem podšívky u zipu přidrží tenká vrstva lepidla na textil, nanesená na obě plochy a přitisknutá až po zavadnutí. Když už je podšívka venku, vyplatí se ji rovnou vyčistit podle návodu na čištění podšívky od drobků a inkoustu, protože právě drobky ze dna končí v zubech vnitřních kapes.

Kdy je na řadě výměna celého zipu

Doma se nedá opravit chybějící nebo ulomený zub, natržená páska u zubů ani spirála, která se rozchází i s novým jezdcem. V těch případech brašnář zip vypárá a všije nový, u kožené kabelky stejnými otvory, aby v usni nepřibyly další vpichy. Totéž platí pro vytržený konec zipu, uvolněné nýty a poutka popruhů. O nich píšu zvlášť v článku věnovaném tomu, jak se opotřebovávají ucha a popruhy.

Vezměte teď kabelku, jejíž zip zlobí nejvíc, a otočte jezdec rubem nahoru. Opište si číslo a podívejte se, jestli jsou zuby kovové, spirálové, nebo plastové. S těmito dvěma údaji víte, jaké mazivo použít, a kdyby nepomohlo, máte přesně to, co potřebuje vědět opravář.

Zdroje

• ČSN EN 16732 Zdrhovadla – Specifikace, Česká agentura pro standardizaci
• YKK Fastening Products Group – technické informace o typech zipů, značení velikostí a údržbě
• Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická – studijní materiály ke konstrukci a výrobě galanterních výrobků
• Collonil – doporučení výrobce k ošetřování usňových výrobků a jejich doplňků