Kam nahlásit dohodu o provedení práce?
Typy pracovních smluv
V pracovním právu se setkáváme s různými typy smluv, které upravují vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Mezi ně patří i dohoda o provedení práce, která je specifická svým rozsahem a podmínkami. Dohodu o provedení práce je nutné hlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, a to nejpozději do konce měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém dohoda začala platit. Toto hlášení se provádí na formuláři „Přehled o výdělku a době zaměstnání“, který je dostupný na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení. Kromě hlášení okresní správě sociálního zabezpečení je nutné dohodu o provedení práce evidovat i pro účely daně z příjmů fyzických osob. Informace o příjmech a sražených zálohách se uvádí v daňovém přiznání, a to buď na samostatném formuláři, nebo v rámci přílohy k daňovému přiznání. Správné a včasné plnění těchto povinností je důležité pro obě strany pracovního poměru. Zaměstnavatel se vyhne případným sankcím ze strany kontrolních orgánů a zaměstnanec má jistotu, že mu budou řádně odvedeny zálohy na daň z příjmů a pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Dohoda o provedení práce
Dohodu o provedení práce není nutné nikam hlásit. Zaměstnavatel má pouze evidenční povinnost. To znamená, že si musí vést evidenci o sjednaných a ukončených dohodách o provedení práce. Tuto evidenci si však nechává u sebe a nikam ji neposílá. I přestože se dohoda o provedení práce nikam nehlásí, je důležité dodržovat všechny zákonné podmínky. Mezi nejdůležitější patří dodržení maximálního rozsahu práce 300 hodin za rok u jednoho zaměstnavatele a písemná forma dohody. V případě, že si nejste jistí, jak správně postupovat při uzavírání dohody o provedení práce, obraťte se na odborníka, například na právníka specializujícího se na pracovní právo.
Základní pravidla DPP
Dohodu o provedení práce (DPP) není nutné nikam hlásit. Zaměstnavatel s ní seznámí příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení pouze prostřednictvím přehledu o výši pojistného, a to až po skončení kalendářního měsíce, ve kterém byla DPP sjednána. Informační povinnost vůči okresní správě sociálního zabezpečení má tedy v případě DPP zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec. Zaměstnanec by si měl ale hlídat, zda jeho výdělek z DPP nepřesáhne 10 000 Kč hrubého za měsíc u jednoho zaměstnavatele. V opačném případě by mu vznikla povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Důležité je také pamatovat na to, že limit 10 000 Kč se posuzuje u každého zaměstnavatele zvlášť. Pokud tedy máte sjednané dvě DPP u dvou různých zaměstnavatelů, u každého z nich můžete vydělat až 10 000 Kč hrubého měsíčně, aniž byste museli platit sociální a zdravotní pojištění.
Evidence DPP u zaměstnavatele
Zaměstnavatel má povinnost evidovat dohody o provedení práce (DPP) a vést o nich přehlednou evidenci. Tato evidence slouží jak pro potřeby zaměstnavatele, tak pro případnou kontrolu ze strany úřadů práce.
Vlastnost | Dohoda o provedení práce |
---|---|
Evidence smluv | Nehlásí se |
Zdravotní pojišťovna | Hlásí se, pokud je příjem vyšší než 3 500 Kč |
Správa sociálního zabezpečení | Hlásí se, pokud je příjem vyšší než 10 000 Kč |
Finanční úřad | Záleží na zvoleném způsobu zdanění |
Co by evidence DPP u zaměstnavatele měla obsahovat? Mezi základní náležitosti patří:
identifikační údaje zaměstnavatele a zaměstnance,
předmět dohody,
doba platnosti,
rozsah sjednané práce a
výše odměny.
Důležité je, aby evidence DPP byla vedena řádně a úplně. V opačném případě hrozí zaměstnavateli sankce ze strany Státního úřadu inspekce práce. Kromě povinné evidence může zaměstnavatel uchovávat i další dokumenty související s DPP, například doklad o splnění úkolu nebo převzetí práce. Tyto dokumenty mohou sloužit jako důkaz v případě sporů.
Povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel má také své povinnosti. Dohodu o provedení práce není nutné nikam hlásit, ale je potřeba ji uzavřít písemně ještě před začátkem práce a zaměstnanci vydat jedno vyhotovení. Důležité je také hlídat si rozsah odpracovaných hodin, který nesmí u jednoho zaměstnavatele přesáhnout 300 hodin za rok. Zaměstnavatel dále zodpovídá za odvod zdravotního a sociálního pojištění z odměny, pokud je překročena stanovená hranice. V případě, že odměna za měsíc nepřesáhne 10 000 Kč, platí pojištění zaměstnanec sám. Pokud si u vás zaměstnanec na DPP přivydělává a podepisuje prohlášení o dani, nezapomeňte, že odměnu z DPP do daňového přiznání uvádět nemusí.
Odvody z DPP
Dohodu o provedení práce, zkráceně DPP, není nutné nikam hlásit. Zaměstnavatel si vede evidenci o DPP, ale nikam ji neposílá. I přestože se DPP nikam nehlásí, je důležité si uvědomit, že příjmy z DPP podléhají odvodům a dani z příjmu. Zaměstnanec i zaměstnavatel odvádí pojištění, ale pouze na důchodové pojištění a pouze v případě, že hrubá mzda přesáhne 10 000 Kč. Pokud je mzda nižší, odvádí se pouze daň z příjmu. Zaměstnanec si může uplatnit slevu na dani, a pokud jeho roční příjem z DPP nepřesáhne 48 000 Kč, daň se mu vrací. Je důležité si vést evidenci o příjmech z DPP a včas podat daňové přiznání, pokud je to nutné. Více informací o odvodech a dani z příjmu z DPP naleznete na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení a Finanční správy.
Zdravotní a sociální pojištění
Dohoda o provedení práce, zkráceně DPP, je oblíbená forma krátkodobé výdělečné činnosti. Mnoho lidí si klade otázku, kam se DPP hlásí, pokud jde o zdravotní a sociální pojištění. Pravidla jsou v tomto ohledu jasně daná. Pokud si měsíčně na DPP nevyděláte více než 10 000 Kč hrubého, nemusíte z této částky odvádět ani zdravotní, ani sociální pojištění. Tato hranice se posuzuje u každého zaměstnavatele zvlášť. To znamená, že pokud máte více DPP u různých zaměstnavatelů a u každého z nich si vyděláte méně než 10 000 Kč hrubého, neodvádíte pojištění u žádného z nich. V případě, že vaše odměna z DPP přesáhne 10 000 Kč hrubého měsíčně, odvádí se zdravotní a sociální pojištění z celé částky, nikoliv pouze z překročené sumy. Povinnost odvádět pojištění má v tomto případě váš zaměstnavatel. Je důležité si uvědomit, že i když z DPP neodvádíte pojištění, doba trvání DPP se vám započítává do důchodového pojištění.
Dohodu o provedení práce není nutné nikam hlásit, ale je potřeba ji evidovat pro případnou kontrolu z úřadů.
Zdeněk Dvořák
Daň z příjmu
U dohody o provedení práce, zkráceně DPP, je důležité vědět, kam s daní z příjmu. Pokud si měsíčně na DPP nevyděláte víc než 10 000 Kč, můžete využít sražkovou daň. Tu odvádí za vás přímo zaměstnavatel. Nemusíte tak podávat daňové přiznání. V případě, že vaše příjmy z DPP přesáhnou 10 000 Kč za měsíc, máte povinnost podat daňové přiznání sami. A to i v případě, že jste podepsali prohlášení poplatníka daně. Daňové přiznání se podává do konce března následujícího roku. Pokud si nejste jistí, jak na to, obraťte se na finanční úřad nebo daňového poradce. Rádi vám se vším pomohou.
Sledování odpracované doby
Sledování odpracované doby je u dohody o provedení práce klíčové pro obě strany. Zaměstnavatel je povinen vést přesnou evidenci odpracované doby a zaměstnanec má právo nahlížet do těchto záznamů. Tato evidence slouží jako důkaz o skutečně odpracované době a je důležitá pro případné spory. Informace o odpracované době se u dohody o provedení práce nehlásí na žádný úřad, jako je tomu například u běžného pracovního poměru. Zaměstnavatel si však musí vést vlastní evidenci, která musí být k dispozici pro kontrolu ze strany úřadů práce. V případě, že by zaměstnavatel nevedl evidenci odpracované doby, nebo by tato evidence byla neúplná, hrozí mu pokuta. Důležité je zmínit, že u dohody o provedení práce je maximální rozsah práce 300 hodin za rok u jednoho zaměstnavatele.
Potvrzení o zdanitelných příjmech
V případě dohody o provedení práce (DPP) se potvrzení o zdanitelných příjmech neposkytuje finančnímu úřadu automaticky, jak je tomu u běžného zaměstnání. Pokud jste během roku měli podepsanou DPP a váš příjem z ní nepřesáhl 10 000 Kč, nemusíte ho běžně danit ani uvádět v daňovém přiznání.
Situace se mění, pokud jste během roku měli podepsaných více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele a celková odměna z nich přesáhla 10 000 Kč. V takovém případě máte povinnost podat daňové přiznání a uvést v něm všechny příjmy z DPP.
Pro zjištění celkové výše příjmů z DPP od jednoho zaměstnavatele si od něj můžete vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech. Toto potvrzení vám zaměstnavatel nemá povinnost automaticky vystavit, proto je potřeba ho o něj požádat.
Kontroly a sankce
Kontroly dodržování povinností souvisejících s dohodami o provedení práce spadají pod Státní úřad inspekce práce. Inspektoři práce provádějí kontroly u zaměstnavatelů a ověřují, zda jsou dohody uzavírány v souladu se zákoníkem práce a zda jsou odváděny příslušné odvody. Zaměstnavatel je povinen na vyžádání inspektora práce předložit dohody o provedení práce a další související dokumenty. V případě zjištění porušení zákona může inspektor práce uložit zaměstnavateli pokutu. Výše pokuty se odvíjí od závažnosti porušení a může dosahovat až 10 000 000 Kč. Kromě toho může inspektor práce nařídit zaměstnavateli odstranění závadného stavu, například doplacení dlužných částek zaměstnanci. Důležité je zmínit, že odpovědnost za dodržování pracovněprávních předpisů nese vždy zaměstnavatel. Zaměstnanec by se však měl vždy seznámit s obsahem dohody o provedení práce a v případě nejasností se obrátit na příslušné instituce, například na inspektorát práce nebo na odbory.
Užitečné informace a kontakty
Dohodu o provedení práce není nutné nikam hlásit. Zaměstnavatel si pouze musí vést evidenci o sjednaných dohodách a odvádět za vás zdravotní a sociální pojištění, pokud na to dosáhnete výší příjmu. Pamatujte, že na dohodu o provedení práce nemůžete odpracovat více než 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele.
Důležité je si uvědomit, že i když se dohoda nikam nehlásí, je nutné mít uzavřenou písemnou smlouvu. Ta musí obsahovat všechny náležitosti vyžadované zákoníkem práce, jako je identifikace smluvních stran, předmět dohody, odměna, doba trvání a podobně. V případě, že si nejste jistí obsahem dohody o provedení práce, nebo máte jakékoliv další dotazy, obraťte se na Úřad práce ČR, kde vám rádi poskytnou bližší informace.
Publikováno: 20. 11. 2024
Kategorie: právo